K PÍSNÍM.

Písně, holubinky bílé,

Těšitelky každé chvíle,

Obletujte otcův stan!

Pěvec již co klouček něžný,

Leskot váš hladíval sněžný,

Vámi sladce obsypán.

Zasedněte na okence,

Tam spatříte polní věnce,

Zavěšené pro radost;

Klasy zlaté, chrpy modré,

Z pěvce mládí doby bodré,

Kde měl vaši nevinnost.

Písně, bílé holubinky,

S okem věrným jak hvězdinky,

Až tak pěvec půjde spat:

Sleťte se na jeho stánek,

Mít kde bude věčný spánek,

Žalostivo zavrkat.

Bude-li tak duše čistá,

Jak je vaše bělost jistá,

Vyprovoďte sproštěnou,

Věčné lásky kde studánky,

Dajíce tam v radovánky

Ratolest jí zelenou.