K POTŮČKU V DĚDINĚ.

Plyň potůčku od podraží

Za Oujezdskou vísku,

Bublej dolem ku Slávinu *)

Habřinou po písku.

Ty budíš teď v srdci mužném

Sladké upomínky,

Z jara klouček jak pouštíval –

Obraz štěstí – mlýnky.

Jak radostí s druhy tleskal,

Skákal kolem hříčky,

Když tvé vlnky tepávaly

Něžné lopatičky.

Kam se děli druzi mládí,

Co tu se mnou hráli?

Kam ty modré dvě očinky,

Co se na mne smály?

Od těch dob, co srdcem pěvce

Proudilo již písní,

Písní touhy, plesů, lásky

Ve tajemné tísni!

Jaké po nebi mu jasném

Přešly bouře velké,

Žeby proudy neobsáhlo

Tvé korýtko mělké.

Proto předce choval věrně

Slova své matinky:

Mít za vůdce hvězdu ctnosti

Po život celinký.

Plyň potůčku – slzu vezma,

Upomínky pěstuj,

A tam u hřbitova věrně

Vše matince zvěstuj.