K PROTESTŮM SLOVÁKŮ!

Teď promluvilo srdce vaše,

toť hrdinský je posléz čin;

co tajilo se na dně plaše,

teď vyšlehlo, plam, ze hlubin!

Co brání ještě ve pohnutí

si klesnout v bratří objetí?

nač vzpírat se dél, když to nutí,

říc’ slovo, jež nás posvětí?

Tak dlouho stáli jsme si chladní

jak nepřátelské tábory;

vás štvali nepřátelé zrádní,

jim na vzdor spojme prapory!

Radostně nad námi ať vlají,

jsme nerozluční pro zápas;

zjasní se nad našimi kraji,

Vlast jedna navždy spojí nás!

Čech, Slovák buď dnes svazek pevný,

od Šumavy až do Karpat,

a odpor skrytý nebo zjevný

dovedem my už ušlapat.

Paž k paži, bok se k boku staví,

ať sdružen prapor svrchu vlá;

Československo, k metám slávy,

teď, ať nás Osud zavolá!