K. R.

By Stanislav Kostka Neumann

Kristo, Kristo, viďte, jednoho nám třeba:

takhle na dosmrti trochu více chleba.

Jinak bychom kvetli, jinak by nám bylo,

lépe by se milovalo, lépe mstilo.

Nic by nebylo nám v tajnech duše skrýti,

naše koruny by byly jenom z kvítí.

Do svých čistších vzduchů vzdorně bychom zašli,

jinak bychom žili a jinak se našli.