K RÁNU.

Hvězdy už zhasly – blíží se k ránu,

krvavá zoře vítá už den,

na víčka zarudlá tesklivým pláčem

pomalu snáší se neklidný sen.

V ohnivé bráně stanulo slunce,

bledého jitra zbarvilo líc – –

Po noci probdělé v šílené touze

do dne se nevrátím – nemohu víc.

V slunečním jasu plamének svíčky

jako květ noci pomalu svad –

jediné dechnutí rázem jej zhasí – –

Nový den svítá – půjdu už spat.