K sedmdesátému výročí narozenin Jaroslava Vrchlického.

Dnes v době právě ztichlých hrůz a válek bouří,

kdy lid se ještě chví a ze ssutin se kouří,

i na Tebe už, Mistře, zapomínají

a málo těch je, již nad Tvými verši sní.

Let šedesát Ti osudem k životu dáno

a Ty’s svůj úděl pochopil: nechť večer, ráno,

za svitu hvězd i v záři dne vždy tvořil’s jen

a v básních ztělesnil’s svůj nejkrásnější sen.

Ne, nikdy se Ti národ dosti neodvděčí

za to, co dal’s mu, za to dílo za největší,

jež giganticky k nebi se až vzepjalo,

by pokrm bohů smrtelníkům podalo...