K urážkám českého národa ve sněmovně Národního shromáždění v prosinci r. 1925.

Toť holubičí povaha! A praví žáci Tolstojovi!

Když naplije nám Němec do tváře, hned nastavíme druhou.

A stále slyšet skuhrání je: „Nekřivděte chudáčkovi,

je Němec mučedník, a přec chce s námi žít pod míru duhou.“

Ne, krev se pění, co už všechno musíme snést ve svém státě,

v své republice, za niž děkujeme našim rekům padlým!

Já věřím, Republiko, že ti, kteří dali život za tě,

v svém hrobě musí obrátit se hanbou nad plemenem zvadlým!