K VEČERU.

By Josef Svatopluk Machar

Což – člověk sedí s nimi – mluví – pije

i zájem má pro kaleidoskop žití –

leč jeho hodina už hnedle bije –

už klobouk bere – a chce odejíti –

pár slůvek ještě – co je důležito,

ať vyřídí se. – Známým pozdravení. –

Na klice ruka. – Ne, jít není líto –

jen auto jeho dole ještě není.