KADEŘ.

A že ten pramen vlasů jejích, ví-li,

jak skvosty střežím vzácné, drahocenné?

Ach, zda ta hlava, na které kdys byly,

se na mě vůbec ještě rozpomene?

A naposled to všecko lhostejno je...

Co už mi odnes život v dravém toku!

Jen tobě divím se, ty srdce moje:

Jak by ti bylo stále dvacet roků!...