KAM HLEDÍŠ ZA PYŠNOU ORLICÍ,

KAM HLEDÍŠ ZA PYŠNOU ORLICÍ,

co vidíš tam na horách?

Jak pyšně bojuje s vichřicí,

jak blesky se jiskří v tmách?

Jak valí se bouře a rve boky skal

a černý pták letí jak vítězný král

tak vysoko, až s očí mizí mu svět?

Aj, jak jeho let

tě očaroval!

Snad horských výsostí svítání

tě zmámilo krásou svou?

Když slunce oblaka rozhání,

ráj Boží jest nad tebou!

Jak vábí květ pouště i divoký proud,

aj, na hory vzácná a milá je pout!

Jen pozor dej nahoře uprostřed krás,

až uslyšíš hlas:

Nezapomenout!

Milenka tvá přelíbezná jest

jak dar rekům vítězným,

tvá růže bude ti ze sna kvést

a sklánět se ke rtům tvým.

Až únavou touhy a snů radostmi

v tvých očích den slávy v noc lásky se ztmí,

až probuzen uvidíš požáry plát,

jen neváhej vstát,

to jistě již hřmí:

Aj, vzhůru za pyšnou orlicí!

Již blesky se jiskří v tmách!

Jak hrdě bojuje s vichřicí

jak královna na horách!

Jak valí se bouře a rve boky skal

a hrdý pták letí jak vítězný král

tak vysoko, až s očí mizí mu svět!

Aj, jak jeho let

nám znamení dal!