Kam, Lásko, Mládí...

Kam, Lásko, Mládí, v světě tmy a nudy?

Vy hvězdy jste, jež bídě naší zbyly,

jste maják cestu značící nám, kudy

za štěstím směřuje lem plachet bílý.

Vy hvězdy jste, jež bídě naší zbyly,

i cynik před vámi jest beze zbraně,

za štěstím směřuje lem plachet bílý,

kde na vlnách se váš svit zastkví maně.

I cynik před vámi jest beze zbraně,

vy svatosť jediná a nedotknutá!

Kde na vlnách váš svit se zastkví maně,

v ples hned se mění vřava žití krutá.

Vy svátosť jediná a nedotknutá!

Proč prcháte jen? Stůjte, prosím, chvilku,

v ples mění se hned vřava žití krutá,

když v bázni k vašemu se shýbám čílku.

Proč prcháte jen? Stůjte, prosím, chvilku!

Ty, Lásko, aspoň, když juž ty ne, Mládí!

Když v bázni k vašemu se shýbám čílku,

dech růží cítím, bezu van mne chladí.

Ty, Lásko, aspoň, když juž ty ne, Mládí!

Ó vizte zrak můj dlouhým pláčem rudý!

Dech růží cítím, bezu van mne chladí...

Kam, Lásko, Mládí, v světě tmy a nudy?