Kam vede cesta pozdě tak?

Kam vede cesta pozdě tak?

Jen kolem hradu, příteli;

ty oči mé tak rády by

Křivoklát spící viděly.

Je zima, zebe do rukou

a všady sněhu závěje;

zde nate doutník, vemte jen –

ten snad vás trochu zahřeje.

Náš Křivoklát už dávno spí

a mha se táhne po dolu:

jak bych se o něj báti měl –

pojďme ho střežit pospolu.