Kam, živote můj, chvátáš?

Kam, živote můj chvátáš?

Já slyším ptáky pět

a chtěla bych v své dlani

zachránit jeden květ.

V hlubokých modrých nocích

já slyším osud hřmít,

jenž květy rve mi z ruky

a z duše všechen klid.

A nad svým vlhkým hrobem

já slyším srdce lkát,

že teplý květ ten pozdě

na prsa moje spad’.