Kamo, vojdo, v takém kvapu...

„Kamo, vojdo, v takém kvapu?“

„Prchám, za mnou četa chlapů!“

„A kdes nechal svoji chasu?“

„Nevím, nech mne, nemám času!“

„Nechceš říci; slyš, snad mohu

krvavou ti zhojit nohu;

pospěš v jizbu, hovoř chutě,

beťar jsem a ukryju tě!

Co jsi zrobil?“ – „Což jsem zrobil,

Švábovi jsem bírky pobil,

dvě jen, brat pak k tomu páru

pro třetí vlez’ do košáru.

Výborné jsme hody měli,

Šváb s pandúrem též však chtěli,

slídili – a rádi byli,

že mi bratra polapili.

Povznesli ho k švarné výši

jako málo koho v říši;

vzdušný hrad má blíže Tisy...“

„A co dělá?“ „Nic, jen visí!“

„A co Šváb?“ „Šváb z okna zíral,

když kat bratru hrdlo svíral,

v tom já tu – chlap poulil zraky

a za chvíli visel taky.“