Kanárek.

Ach ptáčátko, ubožátko, již jsi studené,

Již nebudeš chlebíčka bráti z ruky mé,

Již na nás nebudeš očkem se dívati,

A nám po ramenou semo tam skákati,

Již nám nezapěješ tu krásnou písničku,

Kterous nám zpívával, rozmilý ptáčíčku.

Sešly se dětinky, hrůbek vyhrabaly:

A ptáče ubohé do něho schovaly;

Růži tam sadily dobré ty dětičky,

A na té kvítaly hezounké růžičky;

Často pak tam u ní pospolu sedaly,

Na ptáčka milého sobě zpomínaly.