Kantorův ve škole dnes mi hlas

Kantorův ve škole dnes mi hlas

divně zněl, měkce,

spadly mu brejle, vous, šedivý vlas,

krátké dal lekce,

v nadšení unášel všechny nás.

Zlou nemoc, zívání, nikdo dnes nemá,

i „Laura“ pne uši,

srdce mu buší

a zdiven slouchá o „milosti“ thema.

Kantoru postať se mění,

rysy mu rostou a mizí,

ne – tohle náš kantor není.

Nový zas, zas nový rys!

Není mi líce ta cizí.

Duša moja, to tys!