KAPITOLA Z KONKRETNÍ LOGIKY. (VII.)

Ruku v ruce půjdou, jak už starým zvykem,

básník s filosofem jako s politikem.

Sedne vrabec k vrabci, takto štěbetá:

Jaké je to lumen, ten náš poeta!

Sedne vrána k vráně, vydá divný křik:

Jaký je to chytrák, ten náš politik!

Sedne básník, píše, nenalézá slov.

Jaký je to mudrc, ten náš filosof...

Tak jdou, ruku v ruce. A clown zvonky řinčí:

Jak jsou všichni hezcí, bum tarara, činči!