Karel Hašler.

Tvář růměnná, vlas bujný, kadeřavý,

opojné mládí z jasných očí sálá,

junácká síla svalstva, symbol zdraví –

toť znaky jsou, jež příroda mu dala.

Hle, toť pan Johanes. On dobyl slávy,

když kytaru vzal, na níž zahrál trala

a staropražský laur dal kol své hlavy,

jež staronové písně skandovala.

Jen ještě starý dům a staré sady k němu

se starým zábradlím starého vodojemu

a může faunem být, jenž Nymfy mladé střeží.

Pak, aby zapomněl na divadelní bědu,

Klub starých Pražanů ho pozve za předsedu

k ochraně portálů, schodů, kašen a věží.