KAREL VÁVRA NA ONOM BŘEHU

Svět je-li za světem... jak vždy on stál

s nesdílnou noblesou, vždy opodál,

i ve zpovědech uzavíraje se –

byť ve dvou, trpkost samoty kdes nese,

a na rtu chví se, jak se dřív mu třás,

mdlý úsměv: Vanitatum vanitas.