KARLŠTEJN

Slavný Čechův týne, bílý Karlštýne,

jak zapadlá v skalách šedá Tvoje hlava,

tak zapadla v dějích lidstva česká sláva;

vlna času mlčky Tvoji stopu mine,

vichr času skokem přes horu na horu,

neosvěžuje víc Tvoji hlavu choru.

Jsi, jak Tebe líčí pověst českých matek,

jsi náš poklad drahý, v skalách uzavřený,

až po konec kouzla kletbou usevřený;

kdy je konec pašij, kdy náš Velký pátek, –

kdy zas rozzvoní se hlasně české zvony,

kdy zas rozletí se volné české tóny!?