KARLŮV MOST

Od dávných dob tak již směle přes řeku pne se,

která se valí a valí jako proud času

obrazy minulých dějů odnášející

lačně a nepřetržitě do moře věčna.

Pod koly vozů a kroky chodců zní dlažba,

stejně jak před staletími také i dneska,

jako by tepna to bila velkého srdce,

které se vzrušením šíří, pracuje mocně.

Pamětník bouřlivých časů, bojů i různic

zůstal vždy nestranně klidný, kamenný mudrc,

sloužící účelu svému věrně a vážně

obr, jejž staletí sytí života ruchem.

Po obou březích jej střeží vysoké věže,

těmi se rozhlíží obr po celé Praze,

kterou zřel z počátků malých vyrůstat v město

s tisíci věžemi, chrámy, paláci, sady,

se kterou prožíval časy dobré i kruté,

pro niž je mostem, jenž vedl od českých králů

– přes propast cizího panství nad naší vlastí –

k dnešnímu československému státu.