KARRIKATURA.

Rek z pohádkových tradicí

– kde vzal se, tu se vzal –

kysele chodím ulicí,

jdu sem a tam, jdu dál:

Na svět se dívám se všech stran

ideou fixní stále štván,

stonulý v ní. – A hlavou zní

snů starých zbytek poslední.

jdu sem a tam, jdu dál.

Anachronismus-troubadour,

mdlý rytíř z romancí,

šel vysněný jsem hledat dvůr

a v slušné distanci

drkotám mečem, na loutnu

nesmyslných zvu stopy snů –

A nikdo dál mne nepozval

a nikdo ruky nepodal

vyschlému vyhnanci.

Býti či nebýt? – Volba tu:

Hamlete nový, slyš!

nech luxních snů a záchvatů

a moudře vol si již!

Co chceš, ty nevíš. Nechtěj nic!

Stačí se dívat na měsíc:

jak nad lesy se zavěsí,

zřít můžeš v moři fadessy –

nemusíš hledět výš!

Kysele chodím ulicí

v blátě rozmoklých dní.

Jdou lidé malí, velicí

a lidé prostřední.

Ponuře hledím do světa

karrikatura Hamleta:

Zlé svědomí. Už jedno mi –

srdce se dvakrát nezlomí.

Snad přec se uklidní...