KAŠPÁRKOVY PÍSNIČKY. (I.)

Dnes je mi do zpěvu – juché! –

třeba že hrdlo mám suché;

kdybych je zavlažil,

teprv bych ze všech sil

zazpíval, vykřikl „juché!“,

že by to zmátlo i hluché.

Ichuchu! Pohleďte, děti,

čapka jak do výše letí!

Takovou radost mám,

vzduchem že udělám

kozelec na povel třetí;

nuž, tedy čítejte, děti!

V oku zřím otázku tobě,

proč že tak ruce mé obě

šermují ve vzduchu;

radost mám, ichuchu,

naši že v rozhodné době

ve vlasech neleží sobě.