KAŠTANOVÁ ALEJ V ZÁŘIJOVÉM POLEDNI

Zlou nocí listí prošedne,

schoulí se, zplihne, zrezaví

a bojí, že tak šeredné

sotva kdy slunce pozdraví.

Mha padá. S výše průhledné

zář rzi i šedi roztaví –

a velkým jasem poledne

plá noci temné bezpráví.

Tu všechno hoře z minula,

žal, ponížení, příkoří

má hlubší význam nový.

Až zbožně duše stanula,

a podzim tiše hovoří

k ní bratrskými slovy.