Katolickým básníkům!

Nalaďte harfy, citary, lyry,

nadchněte duši, přátelé,

vzlétněte k hvězdám u vesmír širý,

mučenky květy na čele!

Kdo z vás je orel širokřídlý,

brázdi své cesty vesmírem,

a kdo z vás v hnízdě u chaty bydlí,

rodné buď chatce Lumírem.

Kdo z vás je skřivan nad žita vlnou,

zazpívej v modru s radostí,

vypěj svou duši radosti plnou,

vždyť ta zem plesů nehostí!

A kdo z vás cizí prolétl luhy,

co jsi tam viděl, povídej,

usedni chvilku mezi své druhy;

jaký to život, jaký rej!

Zpívejme bratři, někdo nás slyší,

někdo nám dychtiv naslouchá,

divný to přítel nadhvězdných říší,

srdce vám slastně zabouchá!

Tichý to Ježíš v závoji chleba

naslouchá lačně zpěvům těm,

andělských zpěvů Bohu je třeba,

opustil nebe, zvolil zem.

Přátelé, vzhůru, k oltáře stupni,

klekněme sborem u stánku!

Slouží-li ďáblu démoni zpupní,

služme a pějme Beránku!

Zpívejte všickni, sluhové Pána,

zpívejte, nebes dědici,

pro všecky Krista hořela rána,

tekla krev hříchy myjící.

Zpívejte všickni, jásejte sborem

pochvaly Boží, lidstva dík,

pějící Maria budiž nám vzorem,

odměnou věčný Slitovník.