Každým rokem příroda

Každým rokem příroda

v rubáš život pudí;

než tu Vesna k novému

žití zas ji budí.

Avšak jaro lidské jen

jednou pozavítá:

radosť jednou zmizelá

více nezasvítá.

Nad vodou jak jepice

v záři slunce plesá, –

slunce zmizí – a hle, již

u hrob temný klesá:

Tak ten život lidský jen

jako záblesk kmitne,

a již klesá v rovu chlad –

zdaž naděje kvitne?!