Kde naše štěstí? Bylo, jest a bude,

Kde naše štěstí? Bylo, jest a bude,

v žhavé touze plálo, v oddanosti dříme,

z každé snahy naší narodí se všude,

krví srdcí vlastních zas je vykoupíme.

Vesna obrodí se v milionech tvarů,

v milionech srdcí naše ideály,

v záští protivníka, v utrpení žáru,

v polibcích i z hrobů, jež jsme oplakali.

Vidíš hasnout slunce, moje drahá ženo?

Rci, zda navždy shasne, dnes když vykrvácí?

Odvěkou svou silou bude vykoupeno...

Kde je naše štěstí? V lásce, v dobru, v práci.