KDE RŮŽE NEROZKVETLY

„Široká cesta, jako mléčná dráha,

stvořená neznámými světly,

k tobě má ruka, k tobě dálkou sahá.“

,Zde růže nerozkvetly.‘

„Tys důkaz nemožnosti rozloučení!

Přes propast temnou

k vysoké věži, kde již světa není,

tys byla vždycky se mnou.“

,Já vždycky s tebou?! Srdce svého těla

jsi hodil kdysi za mým: dvě se střetly.‘

„Vracím se k tobě, což jsi nevěděla?“

,Zde růže nerozkvetly.‘

„Podivná závrať, věčnost dnův a nocí,

jak zářily a škrtily a létly!“

,Přijď, srdce své tu budeš nalézt moci,

kde růže nerozkvetly!‘