Kde ten zdroj?

Rychle mořem uhánějí

Neptunovi bujní koně,

bujní koně – divé vlny,

zhouby plny, vášně plny,

z nozder pěna se jim prýští,

o břeh pak své hlavy tříští,

a jen bouře pláče pro ně.

A za těmi koni letí

jiný komoň – mysl žhavá

vznáší se a pozvedá se,

létne, touží, světa ptá se

na zdroj, jímž se také písně prýští

plné, žhavé pro potomstvo příští,

jimiž zas by vstala naše sláva.