Kdo k své vlasti lásku pravou chová,

Kdo k své vlasti lásku pravou chová,

Chodívávej již hned od mladu

Ve všech krás a vděků zahradu

Zbírat vlasti k slávě kvítka nová.

Avšak samo kvítí sotva snová

Vlasti milé pevnou ohradu,

Pro kov třeba jíť v zem do skladu,

Z něhož braň se pevná pro vlast ková.

Leč co kvítí a co zbroj je platna,

Neumí-li dobře oběma

Řádiť mysl vojínova statná?

To nám vadí: síla holema,

A duch vůle dobré dosti má,

Mysl naše však jest marnotratna.