Kdo můžeš, vzdálen světa stůj

By Jiljí Vratislav Jahn

Kdo můžeš, vzdálen světa stůj

a chladně zírej boje,

jež neustále sžírají

myšlenek smělých zdroje.

Mně jiný osud dostal se,

já s celým lidstvem cítím,

já s ním se deru srdnatě

divokým vlnobitím.

Mnou bouří prudké nadšení,

chci trpět s mučenníky,

chci s věštci příští časy zřít,

chci válčit s bojovníky.

Má píseň letí do světa

jak bujný jásot meče –

snad přece jednou vítězně

stan nepřítele steče!