Kdo na moje místo?

Tak málo mám krve a ještě mi teče

z úst.

Až bude růst

nade mnou tráva, až budu hnít,

kdo na moje místo,

kdo zdvihne můj štít?

Noc zřela mi z očí, plam z nozder mi vál,

v dým zahalen vítkovských pecí jsem stál,

nechť zářilo slunce, nechť večer se šeřil,

já semknutou brvou jsem vrahy ty měřil;

ty bohaté židy, ty grófy ze šlachty,

já škaredý kovkop, jak vyskočil z šachty.

Nechť diadém jednomu na skráni svítil,

každý z nich upjatý pohled můj cítil,

mou zaťatou pěsť, můj vzdor,

hněv kovkopa z Bezkyd a z hor. –

Tak málo mám krve a ještě mi teče

z úst.

Až bude růst

nade mnou tráva, až budu hnít,

kdo místo mne na stráž,

kdo zdvihne můj štít?