Kdo světem štván jak vichřice

Kdo světem štván jak vichřice

jen v činu odpočívá,

jen v rozkaceném zápasu

o slastech míru snívá;

kdo božským dechem proniknut

výroky jeho koná:

jak orel v zdravé výši dlí,

an v údolí lid stoná.

Nad ním tak blízko, vesele

oslavy hvězdy svítí,

že mohou věčnou samotu

mu snadno nahraditi.

On může svět si podrobit

a nové říše vzklenout,

jen že též srdce k lásce má,

to – musí zapomenout.