Ó kdo to víme, dítě mé,

Ó kdo to víme, dítě mé,

co v příštích dnech nás tady čeká,

a kolik našich sladkých snů

tak rozletí se do daleka.

Co bude s námi po létech,

ó kdo to víme, drahé dítě;

jen motýl zajde ve květech

a jenom hvězdy na úsvitě.

Zda ruku jen si stiskneme,

či zdali spolu půjdem věčně –

ó kdo to víme, dítě mé,

čím šťastni budem nekonečně.

Dnes hledíme si do očí,

a štěstí mimo letí skrytě,

však zítra kam se zatočí –

ó kdo to víme, drahé dítě?!