Kdož tam stojí? Viz ty zraky vzdorné,
Kdož tam stojí? Viz ty zraky vzdorné,
Chmúry hněvu se mu v obočí
Kolotáním plachým plahočí,
Blesky srší z očí lidomorné.
Však viz změnu! Hledy béře dvorné,
O jakési lásce švandročí;
Divoké však skráně tlumočí,
Že v něm hoří peklo přepotvorné.
Slovenský ty lide, lásko moje,
Znáš-li toho pradávného hosta,
Jenž ti dvoří, však smrť jistou stroje?
Ach ty's duše přenevinná, prostá;
Namluviť se dáváš proti Čechu,
Házíš hlavně pod svou vlastní střechu.