Kdožby mohl ve způsobu jiném

Kdožby mohl ve způsobu jiném

Leda s velkou jenom bolestí

Promlouvati o tom neštěstí,

V němžto dávno Slované my plynem?

Však čest dejme Bohu! nejvíc hynem

Vlastního jen ducha neřestí,

Poněvadž se u nás nepěstí

Dobrá vůle stejně s rázným činem.

Duše bývá dobra všeho žedna,

Přeplýváme citem horoucím,

O velikých věcech když se jedná;

Ale skutek vůle nedůsledná

Odkládává k časům budoucím,

A to prám náš vrhá do bezedna.