Kdyby.
By Adolf Heyduk
Podzimní už větry vějou,
zlaté listí padá dolů
a ta mladá dětská chasa
pod stromem si hraje spolu. –
Kdyby ještě tichá přání
v chudém srdci tajila se,
přál bych sobě být jak dříve
rusovlasým dítkem zase.
Zpomínka ta tichou hudbou
do mého se srdce vkrádá,
a ztracené drahé štěstí
mého mládí nazpět žádá. –