Kdyby.

By Adolf Heyduk

Podzimní už větry vějou,

zlaté listí padá dolů

a ta mladá dětská chasa

pod stromem si hraje spolu. –

Kdyby ještě tichá přání

v chudém srdci tajila se,

přál bych sobě být jak dříve

rusovlasým dítkem zase.

Zpomínka ta tichou hudbou

do mého se srdce vkrádá,

a ztracené drahé štěstí

mého mládí nazpět žádá. –