Kdyby.

Kdyby člověk při všem činu

Zjevným krokem směl se bráti,

Povždy světla, nikdy stínu

Na svých cestách sobě přáti;

Kdyby, čeho srdce plné,

Zjevně mohlo tomu pláti,

A čím zhrdá, čemu klne,

Zjevně smělo světu znáti:

Snad by po milostném zjevu

Ráje nikdy netoužilo,

Snad by v zbožném, tichém zpěvu

Sbory nebes převýšilo.