KDYBYS PŘIŠLA...

Kdybys přišla, sestro, zas

mezi nás –

Tu bys jistě divila se,

co je stříbra v matky vlase

a co vrásek na té skráni,

a co rýh v té měkké dlani,

která kdysi tvojích očí

zatlačila modrý jas!

Upřela bys dětský hled,

zachvěl by se ret –

líbala bys v náhlé muce

matčiny ty drahé ruce,

všechny rýhy v měkké dlani...

Duší tvou by kmitlo přání,

by tě drahé ruce její

nehladily naposled! –