Kdybys teď přišel k mým dveřím,

Kdybys teď přišel k mým dveřím,

už ti neuvěřím.

Jen jednou se srdce rozletí,

jen v jedné chvíli je možné

lásky čisté početí,

ne cizoložné.

Teď kdybys ještě vešel dál,

do rukou jak bys kámen bral,

srdce bys nenašel

v zraku ni v hovoru,

duše bys neodemk' závoru.

S úsměvem bych ti vyšla vstříc

návštěvu vlídně vítajíc,

o všem bych mohla s tebou mluvit,

ničím se neudivit.

A dni by se ke dni

řadily nám

jak příběhy všední.

Měla bych pro tebe klam,

ne náruč otevřenou,

s člověkem bys již nemluvil,

jen s ženou,

a ze dveří až bys vykročil –

šel bys sám.