Když bílé spínáš ruce...

Když bílé spínáš ruce

vždy večer k modlitbám,

tu rozpomeň se na mne,

jak vezdy rád tě mám.

Jak v srdci svém tě nosím,

jak poklad nad vše drah,

jak zorou jsi mi v bdění

a sladkou lunou v snách.

A vzpomeneš-li jen jednou,

bůh odplatí ti hned –

on vloží v ruce tvé bílé

ten štěstí zlatý květ.