Když dílo tvé je dokonáno.

Když dílo tvé jest dokonáno,

zda můžeš v klínu ruce skřížit

a klidně čekat nové ráno

a klidně vidět noc se blížit?

Ne, dokud v těle srdce bije,

tu klidu tvého chvíle krátká

buď nových skutků vigilie,

buď nové práce plodná matka!

Jen bůh směl říci: Dokonáno!

jen bůh směl dobrým zvát své dílo,

a zdali to, když v oběh hnáno,

jek k nečinnosti odsoudilo?

Jen stajen za ním dál on tvoří,

vždy činný nikdy nespočívá,

tká v lůně země a vlá v moři,

v tvé dílo zrakem hvězd se dívá.

Z těch každá: Dále pracuj! praví,

buď aspoň snahou nesmrtelný,

v myšlénky zlato ať se taví

tvou obrazností mozek dělný!

Vždyť sluší, dospěješ-li k cíli,

tvé dlani mozol, vráska skráním,

jeť sabat proto drah a milý,

že před ním trud je a trud za ním.