Když jsi, drahá Andulinko,

Když jsi, drahá Andulinko,

V žitě trávu trhala,

Tu jsi sobě roztomile

A překrásně zpívala.

Šli tamtudy páni z města,

Ti zpívat tě slyšeli,

Myslili, že to skřivánek,

A velmi se divili.

Já jsem tajně za pšenicí

Tebe poslouchal,

A těm pánům s tím skřivánkem

Srdečně se smál.