Když jsme si oustně o tom povídali,

Když jsme si oustně o tom povídali,

že láska naše jde už na sklony,

tu jsme se zdvořilostí usmívali –

o moudrý čas! o blahé poklony!

A když jsem viděl, že Tvé slabé srdce

si v slze hledati chce úlevy,

tu vykouzlil nějaký divoký vtip

v tvář bledou lehounké zas úsměvy.

Divoké vtipy, hrůzní nepřátelé,

než jediný se ze rtů povyrve,

dřív pobarví se v krvi rozhněvané

a srdce střelnou ranou rozerve.