Když lípy odkvétají.

Když lípy snivě odkvétají,

tu přicházívá chlapců sbor,

již ostrým nožem řeží v taji

svá jména do vrásčitých kor.

A lípy vzdechnou jen a mlčí

a čekají, až přijde čas,

a přes ten lidí nevděk vlčí

svou bílou krví kvetou zas.

Z ran ovšem dál se život roní,

ač neví o nich vůkol svět;

vždyť jejich rány vonně cloní

a skrývá bujných větví květ.