Když listí opadalo.

Hlava má se k tobě kloní:

vím, že sníš i žiješ pro ni.

Tvoje oči vroucně hledí,

že v jich kouzle tonu, vědí.

Naše ústa jsou tak němá,

a má píseň konce nemá,

ta ti nikdy nedozvoní,

hlava má se k tobě kloní.

Zadívej se v oči moje

beze slov – jsou tvoje, tvoje,

beze slov – nač povídati,

co se září k čelu zlatí?

Tvoje oko všecko poví,

co ti v hloubce srdce zvoní,

duše má se o tom doví – –

hlava má se k tobě kloní.