Když poprvé ke mně jsi přišel...

Když poprvé ke mně jsi přišel,

že v prsou ti žal náhle ztich’,

cos v duši mé zpívati slyšel –

háj slavíků, skřivánka v žních?

Ó, které jsi pozvedl listy,

že viděl jsi v duši mé hned

ten zázračný květ vonný, čistý,

ten bílý a krvavý květ?

A viděl jsi, že tobě roste

a kvete, tys děl: „Se mnou pluj,

buď můj, vzácný, jediný skvoste!“

A květ ten byl na věky tvůj.