Když příroda...

Když příroda ti k srdci mluví hlasy svými,

tu věru není potřeba ti druha, přítele,

jenž by tě bavil historkami rozmarnými

a zradou zranil naposled tvé srdce zvroucnělé.

Ta krása kolem sama mluví hlasy všemi,

jež z věčných, nejčistších vždy zdrojů tekou, tryskají,

raněné léčí, skleslé sílí nadějemi

a její slova zázračnou moc v sobě chovají...