Když se má dceruška naposled koupala.

Chtěl z besedy jsem domů jít’,

kol přátelé však sedli:

„No, chvilku přece lze ti dlít’?“...

a taký hovor vedli.

Zvěsť nová, již jsem právě čet:

ve Vlaších zase ruch stoupá,

Řím veškeren jest rozechvět,

a vláda jest ukrutně skoupá. –

„Co vy říkáte as tomu?“

Bůh pomoz, pomoci komu,

leč já musím domů, já musím domů,

má Liduška se koupá!

„Zle proti židům roste hněv,

kmen jejich z kosy se loupá,“

dí jedni, „vždyť jsme jedna krev,“

a druzí: „Ať lotřík se houpá!“

Co vy říkáte as tomu?

„Bůh pomoz, pomoci komu,

leč já musím domů, já musím domů;

má Liduška se koupá.“

„Rus s Chivou zase má juž, spor;

ten chán se šeredně skoupá,

zřejmo jak končí různý vzdor

na polou divého troupa!“

Co vy říkáte as tomu?

„Bůh pomoz, pomoci komu,

leč já musím domů, já musím domů,

má dceruška se koupá!“

„Juž opět Egypťan se zved,

Angličan v dům se mu loupá,

ten Mahdi si však dobře ved,

oh, není to palice hloupá!“

Co vy říkáte as tomu?

„Bůh pomoz, pomoci komu,

leč já musím, domů, já musím domů,

má Liduška se koupá!“

„Prus strojí se a Francouz též,

po mořích loďstvo se houpá,

ba hádek babylonská věž

hrozivě do nebe stoupá.

Co vy říkáte as tomu?“

„Bůh pomoz, pomoci komu,

leč já musím domů, já musím domů,

má Liduška se koupá!“