KDYŽ SE PO NĚKOM POPTÁVÁME

Co se stalo s tím divokým děckem z lesů,

které mi nosilo kytice kapradin, vřesu?

Byla to divoženka a zalesačka,

hrála si klukovsky s pasáky na pasáčka.

Zpívala ráda v lesa kraji,

tam kde se jedle vyhřívají,

planou vrbky, dům v slunci bílý

v louce, kde laně z pramenů pily.

Bledou se stala v městě dámou,

pochybným uměním svět jež klamou.

Žonglérkou nebo výstřednicí,

toilet hvězdou, kolem níž kroužili hadrníci.

Naposled zmizela v chřtánu louskáčkovi,

zlatem a beze slov lásku jenž loví.

Kde měl mít srdce, měl kola stroje.

Jednou, snad masopustního za rána,

byla v ně vtažena bez křiku, boje,

a havětí jinou sešrotována.